Želežná pata

Železná pata je první americký sociální román, opravdová vize budoucnosti. Jack London v něm nejen předpověděl příchod fašismu, ale dopodrobna popsal i metody, kterými zničí jakoukoli opozici a udusí dosavadní kulturu. Přitom nemotivoval nástup teroru jako spiknutí šílenců, ale jako veřejné spojenectví majetných proti nemajetným, mocných průmyslníků proti dělníkům, kteří usilují vybojovat si větší podíl na společném kousku bohaté země.

Román Železná pata, který napsal Jack London, představuje klasické dílo americké utopické literatury, jímž se inspiroval George Orwell při psaní svého "1948".

"Železná pata" (1907) zachycuje formou zápisků ženy amerického revolucionáře, publikovaných pomyslně kolem roku 2600, obraz sociálních otřesů v USA na začátku 20. století. Ústřední postavou je Arnošt Everhard, vůdce povstání proti oligarchii monopolistických korporací – Železné patě. Proti oligarchii s jejími žoldáky staví London masu zaměstnanců, neschopnou organizovaného boje. Revolucionáře líčí jako anarchisty z řad intelektuálů, kteří se po zradě odborářských vůdců stahují do podzemí a omezují se na individuální teroristické akce.

"... široké vrstvy obyvatelstva [žily] v přesvědčení, že prostřednictvím voleb vládne státu lid. Ve skutečnosti však byla země ovládána tzv. politickými mašinami. Zpočátku vyžadovali vůdci těchto mašin, aby jim kapitalističtí páni platili těžké peníze za to, že budou prosazovat zákony výhodné pro kapitalisty. Avšak zanedlouho přišli kapitalisté na to, že je přijde levněji, mají-li vlastni politické mašiny a vydržují-li si vlastní vůdce takových mašin."

Za sedmset let, ve čtvrtém století éry Bratrství lidí, které se datuje od konečného vítěztví socialistické demokracie, je nalezen rukopis zachycující život socialistického propagátora Arnošta Everharda… Jack London byl svého času nadšeným příznivcem socialistické revoluce a Železná pata je jedním z románů, ve kterých se tento vášnivý autorův obdiv k socialismu naplno projevil. Příběh je vyprávěn formou zápisků manželky Arnošta Everharda, silného muže, který se cele dává do služeb revoluce. Pomineme-li dnes již (doufejme) překonané politické zabarvení, zůstává Železná pata jen románem, který ukazuje schopnost autora napsat poutavé vyprávění, ať už je téměř o čemkoliv.

V úvodu použito předmluvy Anatola France.